Zpět na hlavní stranu            Zpět na hostování            Vybrat jiného hráče

Mač o poslední soutěžní body nás čekal v Kolíně. Při turnaji jsem zde hodil nějakých 380, takže přání nepokazit si průměr 421 kuželek se zdálo velmi odvážné. Ale Petr mně svými 447 ukázal, že se tady hrát dá. Půlkou 200 se 6 chybami jsem si moc dobrou výchozí pozici nepřipravil, ale jednička šla líp, občas jsem trefil i sestavu a tak mě nakonec výkon 424 potěšil. Po mě hrající Vláďa Vajc (425:436) sice na soupeře o pár kuželek nestačil, ale radost mu udělalo, že přehrál mě. Musím se přiznat, že jsem mu to upřímně přál, protože nechat se přemluvit, že pojede jako náhradník na Astru a do Kolína chce hodně osobní statečnosti, hraničící s masochismem. Čtvrtý Vašek celou dobu mluvil o tom, že nechápe, jak tady můžeme hodit tak hodně, ale pak ho myslím výkon 437:431 taky příjemně naladil. Předposlední Standa si nechal svým nápadem (tvorba sestavy losem) přiřadit nejen soupeře, ale i startovní pozici, poněvadž gentlemansky počkal, co na něj zůstane. Celou dobu hrál jako náš tým, ale v poslední dorážce "vystřihnul" několik neuvěřitelně podobných fouků a pak už to nedohnal. Ale jak sám říkal, aspoň si jednou za jaro vyzkoušel, jaké to je být čuldou a doufám, že i on poznal, že je to v takovém týmu pohodička. Poslední Míra svými 482 dokonal výhru 6:2 a krásně zakončil neuvěřitelnou jarní bilanci 12 výher a jedné remízy. Pro výhru v soutěži je třeba získat nejvyšší počet bodů. Pro mě bylo největší výhrou sezóny to, že jsem mohl hrát v tomto týmu. HOŠI DĚKUJI.

 Celkově:

V posledním domácím zápasu jsme hráli s předposledním Unionem. Jakkoliv se mohlo zdát, že půjde o snadného soupeře, vlastní průběh mače nás přesvědčil o pravém opaku. Jestli to bylo dané tím, že náš vedoucí totálně zamíchal pořadím hráčů i složením dvojic (nikdo nehrál na "své" dráze ani ve stejném náhozu) těžko říct, nicméně jsme se povětšinou trápili. Nastupoval jsem hned v prvním náhozu a plné 143 jsem zachraňoval posledními hody. Dorážka 71 byla na mě docela slušná a protože se soupeř taky trochu hledal, na půlku jsem 13 kuželek vedl. Rozhodnutí mého utkání přinesly druhé plné (153:127) a i když soupeř dorážkou něco stáhnul o výhru mě nepřipravil. Ale při mé dorážce 54 (a to jsem ještě dal posledním hodem hodovku) si asi dovedete představit, jak to vypadalo. Souběžně hrající Petr měl půlku 207:207 a bitva pokračovala i po obrátce a jako již několikrát během sezóny z toho byla "jasná" výhra o tři kuželky. Relativně nejsilnější naše dvojice (Míra + Vašek) šla druhá a tak se očekávalo, že povedeme po druhém náhozu 4:0 a bude po zápasu. Jenže ouha. Vašek sice plné o kuželku vyhrál, ale v dorážce to byl jeden střed za druhým, tak na půlku 20 prohrával. O jeho prohře 425:458 rozhodla soupeřova výborná dorážka (163). Míra vedl na půlku 249:247 a bylo jasné, že to bude boj. A byl, bohužel se šťastným koncem pro soupeře 468:473. Žádné 4:0, ale 2:2 a - 12. Naši netradiční dotahováci byli postaveni před úkol zvrátit zápas. Honza vyhrál 415:396 a o lepší číslo ho připravila druhá dorážka (44), což bylo jen tím, že to tam rychle naházel, poněvadž spěchal do práce. Standu plné 148+134 nejspíš moc nepotěšily, zato na nejlepší dorážku z našeho týmu (152) se koukalo hezky. Suma sumárum se výhra 6:2 (2595:2564) stala dalším korálkem (i když nijak zářivým) na šňůře našich jarních výsledků.

 Celkově:

K předposlednímu venkovnímu zápasu jsme jeli na Astru, oslabení o Petra, který v době našeho zápasu vypomáhal Béčku, hrajícímu o záchranu ve 3. KLM. Zahrál výborně (562), čímž byl nejlepší z béčka a stačilo mu to i na výhru, týmu bohužel ne. Náš mač na Astře se odehrával v rozverné náladě, zřejmě pod dojmem, že už nás nikdo nemůže o vítězství v divizi připravit a proto se ani Vašek moc netrápil, když na svého soupeře nestačil (390:433). Po něm v pohodě hrající Honza (417:393) něco z náskoku domácích umazal a šel jsem hrát já. Ač jsem se snažil nepřipouštět si, že je Astra "velmi povedená kopie Kamenice", plné 129 mě přesvědčily, že to fakt nebude lehké. Nakonec jsem dráhu 189:188 ubojoval. Druhé plné šly podstatně líp (148) a když měl soupeř před sebou poslední 4 hody a já asi 10 a okolo 20 kuželek k dobru, napadlo mě, že tohle už prohrát nemůžu. Jenže když jsem 2x ujel na krále a soupeř mezitím hodil tři hodovky, měl jsem rázem co dotahovat. V konečném počítání (403:399) mě pomohlo, že soupeř hodil posledním hodem do plných jen sedláka. Po mně hrající Vláďa Vajc (záskok za Petra) bojoval statečně, ale vyšel na něj nejlepší domácí hráč zápasu a tak byl z výsledku 398:445 trochu smutný. Nicméně se nemusí za svůj výkon vůbec stydět, zahrál jako polovina našeho týmu. I Standu plné 128 moc nepotěšily, ale dráhu i celý zápas (429:417) vyhrál, hlavně díky parádní dorážce (159) a tak posunul náš tým do průběžného vedení 3:2, ale stále zůstávalo -50 kuželek. Míru tedy čekal více než náročný úkol. Když na půlku stáhnul 15, zdálo se, že to nepůjde, ale nakonec jsme si užili napínavý závěr, kdy soupeř po jednom újezdu do vybudovaného "česti" přece jen posledními dvěma hody kuželky trefil a upravil na 442:393, čímž nám v závěrečném účtování chyběla jedna jediná kuželka k výhře. Sice jsme nevyhráli, ale jarní neporazitelnost neztratili.

 Celkově:

V předposledním domácím utkání této sezóny nás čekala pravá bitva o divizní body, protože přijel SK Radotín, který je v průběžné tabulce na 2. místě. My navíc nastupovali s vědomím, že když toto utkání vyhrajeme, bude náš vytoužený postup do ligy jistý. V prvním náhozu nám Vašek s Honzou vypracovali uklidňující vedení 2:0, ale oba to měli těsné, takže bylo k dobru jen 15 kuželek. Se Standou jsme chtěli aspoň jeden bod přidat, ale nepovedlo se. Standa nahrál krásných 448, avšak soupeř 465. Na mě se napsal nejlepší radotínský hráč, takže výzva tu byla. Plné jsem 157:156 vyhrál, ale průměrná dorážka 61 na jeho 90 nestačila. Když jsem v druhých plných (140) prohrál dalších 20 kuželek, bylo jasné, že tohle už otočit nepůjde. Během hry můj pohled často sklouzával na celkový poměr kuželek obou týmů a když jsem tam v průběhu hry viděl rozdíl -89, moc dobře mně po těle nebylo. Ač jsem se snažil uklidňovat a soustředit na každý hod, byla z toho podprůměrná dráha 194 - celkem 412 s 11 fouky a prohra o 57 kuželek. Máme sice elitní dotahováky (1. a 2. v divizní tabulce dle průměru), ale přece jen předávka 2:2 a -59 nebylo nic příjemného. Proto mě potěšil Míra, který před startem řekl, že 3:1 a +100 je nuda a že to takhle bude aspoň zajímavé. A taky že se aspoň bude muset víc snažit. A snažili se oba - Petr 469 - Míra 483 - takže nakonec výhra 6:2 o 44 kuželek. Paráda - tři kola před koncem soutěže je LIGA NAŠE.

 Celkově:

V dalším kole divizní soutěže nás čekal výjezd na krásnou kuželnu do Žižkova k utkání se Slavojem "B", který je sice momentálně poslední, ale jen kvůli tomu, že hrál celý podzim na venkovních kuželnách. Nevím, jestli byl v týmu někdo, kdo se tam až tak těšil, protože naše hra při novoročním turnaji na počest otevření této kuželny nikoho z nás nerozradostnila. V úterý na tréninku jsem si dobíral Honzu, že by mohli konečně jednou v prvním náhozu zabrat a předat nám to za stavu 2:0 a o 100. Honza se mému přání usmíval, nicméně po jejich náhozu jsem se mohl usmívat nejen já, ale celé družstvo, protože to nejen splnili, ale dokonce překročili. Vašek 425:376 a Honza výtečných 460:401 a +108. Když jsem nastupoval se Standou, stačil mně špitnout, že co jsem chtěl mám, tak ať to nepos... :-). Moje hra mě těšila vždycky jen první půlku dráhy. Plné 157 a 158 byly super, škoda že dorážka tento výkon značně znehodnotila. Teda ona za to ta dorážka až tolik nemohla, spíš já - 45 s 8 chybami si do rámečku dávat nebudu. Soupeř měl však dorážku naprosto stejnou a plné slabší, tak jsem na půlku o 22 vedl. Druhá dorážka (62) byla malinko lepší, ale soupeř mě nepřehodil a tak jsem přidal na naše konto třetí bod a to hlavně díky 8 hodovkám (všechny do plných) coby eliminaci 14-ti fouků. Během hry jsem nestačil Standu příliš sledovat, ale on obě své dráhy o pár kuželek prohrál, i když dosáhl na stejné číslo jako já 422. Vedení 3:1 o +134 bylo do posledního náhozu velmi nadějné a i když byly poslední zápasy relativně vyrovnané, Míra si celou hru udržoval mírné vedení a vyhrál 444:427. Petr byl tradičně pár hodů pozadu a udržoval sebe (i nás) v napětí a naději. Posledních 6-7 hodů provedl excelentně a i on o 5 kuželek zvítězil na 435. S blížícím se koncem soutěže další dva bodíky do tabulky potěšily.

 Celkově:

V dalším kole nás čekal souboj se Spartou Kutná Hora "C", se kterou se poslední roky prohrávalo nejen u nich, ale i doma. Letos nám poslali i hezkou vizitku v podobě výhry v Benešově na 2712 a minulý týden doma vyhráli dokonce na 2755, takže jsme očekávali tuhý boj o každý bod. Petr potřeboval odjet, proto šel do prvního náhozu a podobně jako Vašek dva dny předtím, i on ztratil první dráhu 203:246. Výtečnou druhou dráhou (249) na soupeře silně zatlačil, ale pár kuželek mu k bodu chybělo. Naše jistota posledních dní - Honza - se sice se soupeřem o dráhy podělil, ale o body ne. Vyhrál 450:440. Standa svého soupeře od počátku o kousek přehrával a získaných 10 kuželek v plných (160) mu vyhrálo dráhu. Druhé plné mu přinesly dalších 25 kuželek, takže se nakonec mohl radovat z výhry 455:428. Průběh mého zápasu byl daleko dramatičtější, i když to po 160+77 nevypadalo, protože jsem měl 29 kuželek k dobru. Jenže druhá půlka dopadla 209:232 pro soupeře a byl jsem rád, že tam ještě těch 6 kuželek zůstalo. Sice jsme zase předávali za stavu 3:1, ale jen +37. Vašek v nové roli dotahováka si tentokrát zahrál obě dráhy skvěle 228+227 a v součtu nahrál na soupeře 62 kuželek. Míra po dvou po sobě následujících prohrách si chtěl zpravit chuť a nutno říct, že se mu to povedlo náramně. První půlkou 263 navnadil sebe i diváky na pětikilo a druhou půlkou (s drobnými komplikacemi, ze kterých ho vytáhla hodovka) k němu i dokráčel - 507. Přispěl tím nejen k výhře 7:1, ale i k novému rekordu kuželny.

 Celkově:

V dohrávce 19. kola k nám přijela Akuma Kosmonosy. Sice momentálně "okupuje" spodní příčky divizní tabulky, ale tím jsme se nechtěli nechat ukolébat. A hned první nához ukázal, že když to nejde a soupeři to padá, může se člověk snažit jak chce. Vašek první dráhou (200) prohrál skoro 40 kuželek a i když po obrátce mohutně stahoval, na 437 o 21 prohrál. Naštěstí souběžně hrající Honza předvedl dvě naprosto stejné dráhy (147+81-1) a nejenže vyhrál, ale získal i nějaké týmové kuželky. Za tohoto stavu jsem nastupoval se Standou (a se snahou) připravit dobrou pozici dotahovákům. Když jsem si plnými (152) nahrál skoro 20 kuželek, ještě to nic neznamenalo, ale když se povedlo dorážkou přidat dalších 25, věděl jsem, že by mě výhra neměla protéct mezi prsty. Druhá půlka už tak slavná nebyla (skoro se dá říct tradičně), nicméně výhra o rovných 50 kuželek potěšila. Standa to tak jednoduché neměl. Po plných pár kuželek prohrával, ale dorážkou (69) dráhu vyhrál a když si pak nahrál dalších 10 kuželek v plných, dovedl i on svůj zápas k vítězství. Předávka za stavu 3:1 a +81 byla hodně nadějná a čekali jsme, co s tím naši dotahováci udělají. Tentokrát si však oba tak trochu "vybrali oddechový čas" a zatímco Petrovi jeho 426 stačilo na poklidnou výhru, Mírova taktika - když to nejde, chce to větší ránu - k úspěchu nevedla, ale dva bodíky zůstaly doma, tak proč přetahovat pružinu.

 Celkově:

Po třech domácích zápasech jsme zajížděli do Červených Peček, kde půlka našeho týmu nehrála nikdy a druhá půlka tak dávno, že si na své poslední mače nedokázala vzpomenout. Už v autě jsme diskutovali, jak to postavit a protože vedoucí Standa svou představu měl, snažili jsme se ho (teda hlavně já) trochu nahlodat, jestli je jeho volba správná. Po půlce zápasu si ho pak Míra dobíral, že to mohl klidně postavit jakkoliv a výsledek by byl stejný, ale musím říct, že nakonec jsme s jeho sestavou nejen slavili úspěch, ale nahráli o půl bodu víc, než kdyby dal na mě. Já nastupoval do zápasu jako druhý, když přede mnou hrající Honza svedl vyrovnaný souboj se soupeřkou a díky svému lepšímu závěru ji o pár kuželek přehrál, takže se mi nastupovalo lépe. Rozhozové hody mě příliš nepomohly k tomu co hrát, ale 149 plných nebylo vůbec špatných. Na soupeře jsem 6 kuželek nahrál a když jsem k nim v dorážce přihodil dalších 10, bylo to nadějné. Na jedničce moje snaha o levou ulici trvala tak dlouho, až jsem celý náskok prohrál a mohl začínat znova. Naštěstí první pokus o pravou ulici skončil devítkou a když se mi to v posledních pěti hodech povedlo ještě jednou, nakonec jsem na soupeře nahrál dalších 5 kuželek. V dorážce jsem s touto ulicí pokračoval a po výkonu 79 zářil spokojeností. Po mě hrající Standa byl ještě o 12 kuželek lepší než já, ale bohužel na něj vyšel nejlépe hrající domácí hráč. Čtvrtý Vašek dohrál a pak s napětím sledoval poslední dva hody svého soupeře. Dopadlo to dobře, netrefoval se úplně ideálně a tak nám půl bodu nechal. Do poslední třetiny utkání nasadil Standa to nejlepší co máme a udělal dobře. Oba domácí hodili totiž krásných 439 a zatímco Petrovi se podařilo nad soupeřem vyzrát, Míra se trochu trápil a nakonec se musel před svým soupeřem sklonit. Poprvé v celé soutěži a přitom říkali domácí, že to byl jejich náhradník. Zase jednou kuželky ukázaly, že nikdy není nic předem jasné. Oba bodíky jsme si však hlubokou sobotní nocí (příjezd Praha 0:35) vezli domů, takže spokojenost. 

 Celkově:

Komentář bude doplněn po odehrání zápasu.

 Celkově:

K druhému venkovnímu utkání jara jsme "zajížděli" na naši vlastní kuželnu, protože Sparta hraje soutěž na Konstruktivě. Na podzim nás notně potrápila a tak jsme čekali stejně tuhý boj. Před zápasem byla diskuze, jestli si jako hosté nějak nasadíme nebo aspoň prostřídáme dráhy v rámci náhozů, ale nakonec zůstalo vše při starém. Nastupoval jsem po výhrách Vaška (434) a Honzy (414) za stavu 2:0 a +34 kuželek, když každý z nich přispěl stejným dílem. Můj zápas probíhal velmi vyrovnaně, plné jsem o 4 kuželky vyhrál, hlavně díky zlepšení v posledních hodech a dorážku (69) o jednu prohrál. Druhé plné byly ještě o kousek horší než první (142), přesto jsem vedl před dorážkou o stejných 6 kuželek jako minule. Tentokrát jsem si ale odpustil tu spoustu újezdů a protože si soupeř skoro pořád otvíral z prostředka, dá si říct, že mně tím "zprostředkoval" výhru. Vedle hrající Standa začal impozantně (248), ale díky druhé nepovedené dráze (198) soupeři body o 5 kuželek přenechal. Naši dotahováci však měli opět něco nahráno. Zatímco Míra si po první dráze (239) vytvořil dobrý náskok pro druhou půlku a klidnou hrou dovedl zápas k výsledku 484:401, souběžně hrající Petr se musel bít jako lev o každou kuželku, aby díky suprové dorážce 176 bez újezdu nakonec vyhrál (470:465). Příští týden nás čeká poslední domácí utkání a pak již začne pravidelné střídání venku - doma.

 Celkově:

V tomto kole nás čekalo další domácí utkání, tentokrát s Autoškodou Mladá Boleslav "B". Nastupoval jsem do druhého náhozu se Standou za příznivého stavu 2:0 a +103 kuželek, když Vašek vyhrál na 434 a Honza na krásných 475. O svých prvních plných musím říct, že mně vyšly parádně - 178 (vyrovnal jsem tím nejlepší výkon na KKK a nahrál na soupeře neskutečných 50 kuželek), jenže pak naprosto spolehlivě zafungoval "automatický hlavový přepínač plné - dorážka" a na dvě devítky jsem potřeboval 12 hodů. Závěr se trochu zlepšil, takže jsem točil za stavu 238:200. Nechápu, jak mohl soupeř okoukat moje plné (on 177), když z dráhy 4 na dráhu 3 není vůbec vidět? Nicméně to jsou nejlepší plné v této sezóně, které zde hosté nahráli a proto se můj náskok ztenčil na pouhých 6 kuželek. Slabou dorážkou (61) se 7 chybami jsem nakonec o výhru přišel. Zase mně kuželky ukázaly (nebo spíš já svou hrou ukázal kuželkám a několika divákům), jak se dá prohrát náskok 50 kuželek. Zápas ale Petr (443:442) a Míra (491:405) dovedli k jasnému vítězství, tak ta má prohra zase tolik nebolela. Nakonec to bylo moje nejvyšší číslo doma tuto sezónu. Musím doufat, že třeba příště nějaké podobné bude stačit i na bodík.

 Celkově:

V tomto kole nás čekal domácí zápas s Vršovicemi, se kterými jsme u nich smolně prohráli o 10 kuželek. Bylo tedy co oplácet, ale komplikací měla být předpokládaná neúčast Vaška s Petrem, kvůli jarním prázdninám. Oba ale v euforii po výkonu v Benešově slíbili, že pokud to jen trochu půjde, lyžování přeruší a přijedou. Tak se i stalo a Vašek v prvním náhozu na 452 o 2 kuželky vyhrál a když Honza na 444 o 4 prohrál, šli jsme se Standou "naklánět misky vah" na naši stranu. Zatímco Standovi se to povedlo náramně (470), já se ke svým 429 trochu protrápil. Plné 153 ještě dopadly slušně, i když mohly být lepší, nebýt slabších posledních 5 hodů. Soupeř tak měl o 9 víc. Dorážka opět nic moc (61), takže točím na 214 a - 25 kuželek. Celou sezónu mě sráží velký počet újezdů (tentokrát 5+1) a když jsem ani druhou dráhu nepředvedl žádný mimořádný výkon - 215, byla z toho prohra proti soupeřovým 461. Stav byl 2:2 a 45 kuželek k dobru. Jako tradičně to zůstalo na našich dotahovácích. Petr se v plných (286) vždy trochu hledal, ale vynikající dorážka (159) podpořená nulou v újezdech, byla základem jeho vítězství. Míra už pár zápasů předváděl výkony na hranici pětikila, tak bylo otázkou, jestli přijde konečně ten správný den. Podařilo se a 501 pečetilo naše vítězství na krásný výkon 2741.

 Celkově:

Pokud psal Míra na konci minulého komentáře, ať nám držíte palce, protože jedeme k těžkému utkání s Benešovem - lídrem tabulky - pak všem vřele děkujeme. Na výkony, které jsme nahráli, jste museli mačkat palečky skutečně usilovně. Výborný komentář o průběhu zápasu od vedoucího našeho týmu Standy Veseckého najdete na tomto odkazu a tak já přidám jen pár řádků o mých osobních pocitech. Náskok 11-ti kuželek po plných (157) jsem dorážkou zase ztratil, takže se točilo za stavu 233:232 pro mě. Teprve druhými plnými (167) jsem soupeři o 20 kuželek odskočil a ty jsem v podstatě udržel až do konce. Na 471 mám o pár kuželek lepší osobák, ale výkon mohl být určitě ještě lepší. Nejen kvůli 4 foukům, ale též díky tomu, že všech mých 7 hodovek bylo do plných a velmi často jsem si otvíral tvrdým středem. I když jsem byl na toto číslo čulibrk týmu, jsem spokojený a klidně jím na takový výkon budu až do konce sezóny ...

 Celkově:

A je tu jaro. Ne že by kvetly prvosenky, ale začínají naše boje o přední příčky v divizi. Hned v prvním kole nás čekal soused v tabulce - Brandýs nad Labem. Nastupoval jsem do zápasu za stavu 2:0 pro nás, když oba naši první hráči po super výkonech vyhráli těsně o pár kuželek. Vašek 480-476 a Honza 447-440. Já taky vlétl do zápasu jako drak - 9,9,7, ale pak se mi to nejspíš zdálo moc dobrý, tak jsem to následnými 2,3,5,2 "dorovnal". Plné 140 nic moc, ale soupeři to šlo ještě míň - 123. Ani má dorážka nemohla těšit přihlížející diváky a nebýt dvou hodovek v posledních 3 hodech, bylo by to hodně špatné. Takhle jsem měl na půlku 16 kuželek k dobru a když jsem v druhých plných (152) nahrál dalších 10 kuželek, bylo to nadějné. Soupeř se druhou dorážkou protrápil, takže jsem se mohl radovat z výhry 434:391. Se mnou hrající Standa se konečně dočkal prvního výkonu 450, ale na body by potřeboval mít ještě o 5 kuželek víc. A když v poslední dvojici hodil Petr 463 a Míra 476, bylo z toho vylepšení rekordu kuželny na 2750.

 Celkově:

V posledním letošním divizním zápase jsme stáli před úkolem zastavit černou sérii porážek, vyhrát a pro jarní část soutěže uchovat naději na hru o čelo tabulky. Podařilo se, ale pokud bych měl zhodnotit svůj podíl, žádné líbivé vysvědčení bych si vystavit nemohl. Od začátku jsem cítil, že si koule lítá kam chce a po 143 plných jsem si říkal, že to snad napravím dorážkou. Tu jsem však zmastil (52) a domlouval jsem se s kluky, že ještě zkusím začátek a když to nebude ono, že jdu dolů. Po devíti mizerných hodech jsem to pak udělal. Trochu mám strach napsat, že to byl nejhorší rok mé kariéry - ze 16 zápasů jsem vyhrál jen 5 - abych na konci toho dalšího neříkal, jak že to bylo loni ještě dobrý ... :-)

 Celkově:

Po dvou týmových prohrách za sebou nás čekal zápas na Unionu a protože už dopředu šly řeči, že to tam fakt moc nepadá, jsem byl spíš zvědavý, než že bych se těšil. Když jsem první plné o 10 prohrál, zkusil jsem zpřesnit dorážku, ale spíš mně pomohlo zvolnění soupeře, takže jsme se rozešli po půlce smírně za 199. Standa však ztrácel 24 klacků, takže bylo potřeba soupeře přehrát, abychom naše dotahováky neznechutili ještě předtím, než nastoupí. Výhra se zdařila, nejspíš díky poslední dorážce (71), ale 410 žádný zázrak nebyl. A jak se nakonec ukázalo, bodík nám stejně nebyl nic platný. Závěrem vzkaz pro ty, kdo hráli na Unionu Děčín: "Do Prahy jezdit nemusíte, padá to podobně, jen to netrvá tak dlouho, protože je to čtyřdráha".

 Celkově:

Po třítýdenním toulání Nepálem jsem se těšil na další utkání a taky na to, že se vrátíme k vítězným zápasům po nevydařeném mači s Radotínem. Soupeřem byla Astra a tak nějak jsem tušil, že to nebude tak snadné jako loni, kdy od nás odjeli s kanárem. Nastupovali jsme se Standou za vyrovnaného stavu 1:1 a chtěli jsme našim dotahovákům připravit výhodnou pozici, ale nepodařilo se. Standa utekl po půlce a já se taky necítil nejlépe. Plné ještě šly (305), ale dorážka byla opět tragická (115) hlavně zásluhou strašidelné bilance újezdů (10). Přes zimní přestávku musím potrénovat, aby bylo jaro lepší ...

 Celkově:

Nehrál jsem.

 Celkově:

Nehrál jsem.

 Celkově:

V osmém pokračování divizních klání jsme vyráželi do Kutné Hory, se kterou jsme loni prohráli obě utkání. Benešov nás "naladil" na vysoká čísla (on tam zahrál 2740), tak byli všichni natěšení na sypačku. První dvojice (Honza a Vašek) se na svá čísla (448 a 434) pěkně nadřela, ale oba naštěstí vyhráli. Já hrál dobře jen plné (151+146) ve kterých jsem se soupeřem prohrál jen 2 kuželky, ale tragická dorážka (54+52 s 9 chybami) zařadila můj výkon mezi mizerné výsledky. A protože se můj parťák Standa "dokonale" přidal, tak jsme skoro celý náskok, perně vybojovaný první dvojící, promrhali. A to si nejsem jistý, jestli nemám jedno písmeno špatně? Ještě štěstí, že naši dotahováci (Petr 446 a Míra 474) ukázali (skoro) všechno co dovedou a tak naše utkání dotáhli k vítěznému konci. Teď si dvě utkání odpočinu, tak budu doufat, že to pak bude lepší?

 Celkově:

V dalším kole nás v oslabené sestavě (bez Petra) čekal sice divizní nováček, ale současně tým, který měl před zápasem stejných 8 bodů, jako my. Po prvním náhozu byl stav 1:1 a tak jsme chtěli se Standou naklonit misky vah na naši stranu. Mně se v úvodu hra neobyčejně dařila, plné 165 jsem do zápasu ještě nedal, ale když jsem kouknul vedle, soupeř měl 169. Prvním hodem do dorážky (9) jsem to dohnal, ale pak jako když utne. Ze zbývajících 24 hodů jsem "domlátil" 5 devítek - strašný. Druhá půlka taky moc nešla a tak jsem byl překvapený, když jsem na 139 plných kuželku stáhnul. Jenže soupeř mně tu jednu vrátil v dorážce a tak jsem nakonec na 427 o 13 prohrál. Standovi se ale dařilo víc, na 439 vyhrál o 50 a tak jsme mohli s náskokem 31 kuželek vzhlížet s optimismem, co s tím udělají naši dotahováci. Oba zaváleli - Vašek 455 a Míra 482 a byla z toho výhra 6:2 a další potěšující výsledek.

 Celkově:

Před naším zápasem na Akumě v Kosmonosech vládl v týmu po vyhraném "derby" se Spartou mírný optimismus, ale současně i obavy, protože poslední dva zápasy jsme tam dostali výprask. Já byl sice jen u toho posledního, ale zato výživného (1:7). V dnešním zápase naši otvíráci zahráli hezká čísla (422+425) ale hlavně oba vyhráli, takže jsme se Standou mohli nastupovat přece jen s větším klidem. Já začal první řádek krásnými 68 a soupeř měl o 20 méně, jenže Standa to měl opačně. A pak jako když utne a druhý řádek jsem nepřidal skoro nic, ale můj soupeř se mě naštěstí držel. Nakonec jsem na půlku 225 vedl skoro o 40 a říkal jsem si, že když nezačnu blbnout, mohl bych z náskoku vyžít. Druhou půlku jsem na 213 o 4 kuželky prohrál, ale bodík byl můj a nakonec vyhrál i tým 7:1, takže super.

 Celkově:

V tomto kole nás čekal těžký zápas s družstvem Sparty Praha, jehož čtyři hráči mají průměr nad 445 kuželek a družstvo bylo v tabulce o dvě příčky před námi. Dříve než se budu věnovat mé hře, je nutné říct, že jsme se Standou nastupovali za stavu 0:2 (-19), přičemž náš Vašek prohrál o 3 kuželky na 472!!! Já začal plnými 151, soupeř 161 a po první dráze jsme se Standou oba za 213 skoro 20 prohrávali. V tu chvíli to s našimi bodovými ambicemi nevypadalo vůbec dobře. Celou druhou část jsem pokukoval vedle, jak to jde Standovi, protože já s mými 144 stáhnul jen 2 kuželky. Standa nahrál celých 20 a byla naděje na první bodík, jenže dorážku 7-mi újezdy trochu "zavraždil" a tak nakonec na 437 o 17 prohrál. Já nehrál dorážku nijak zářivě (71 se dvěma hodovkama), nicméně soupeř v dorážce neuvěřitelně selhal (36 a 10 fouků) a tak jsem nakonec na 428 o 18 vyhrál. Sice jsme prohrávali 1:3, ale jen o 18 kuželek. Zdánlivě jednoduchá práce pro naše elitní dotahováky, ale zase tak snadné to nebylo. Míra sice na 471 vyhrál o 58, ale Peťa musel svou hru vyšponovat až na 491, když soupeř nahrál 472. Takže tvrdě vybojovaná výhra 5:3 o 59 kuželek okořeněná navíc novým rekordem kuželny - 2720.

 Celkově:

Tak jsem se konečně dočkal a na čtvrtý pokus udělal bodík. Sice takový upracovaný, ale za daného stavu zápasu (vedli jsme 2:1 a prohrávali na kuželky) přišel vhod. Co říct k vlastnímu průběhu? Když jsem plné skoro o 20 vyhrál, zdálo se vše na dobré cestě, ale soupěř dorážkou 80 nakonec dráhu o 2 kuželky vyhrál. V plných jsem prohrál dalších 6 kuželek a chybějící 9-ku stále ne a ne dohnat. Když zbývalo do konce cca 10 hodů, říkal jsem si, že jestli si nezačnu konečně líp otvírat, tak to neotočím. Stalo se, poslední hody vcelku vyšly a velmi pomohl i soupeř, když v závěru asi 6x ujel. A nějak podobně zvítězili i další dva naši hráči po mně, takže z toho bylo nakonec jasných 7:1 i když ne o moc kuželek.

 Celkově:

To jsem zvědavý, jak dlouho mě bude bavit popisovat vlastní prohry? Soupeř byl hratelný, kuželna pro všechny stejná a když člověk vidí, jaká čísla se dají zahrát, tak vlastní prohra o 4 a týmová o 10 kuželek zamrzí. Chtělo by to něco změnit, jestli nezkusit hrát kuželky ...

 Celkově:

Ani druhé kolo mně radost z vítězství nebo aspoň z vlastní hry nepřineslo. Na to první bych potřeboval zahrát na hranici osobáku, protože soupeř se do mě pustil razantně (9,9,8 a pak z toho bylo 177 do plných a 240 dráha) a na to druhé by koule musely víc chodit tam, kam jsem chtěl. Naštěstí naši dotahováci zabrali - Petr (487) a Míra (454) a mohl jsem se tak radovat z prvního vítězství týmu v této sezóně. Za týden hrajeme ve Vršovicích, tak se třeba dočkám i já ... teda jestli mě vedoucí postaví???

 Celkově:

To je teda začátek. Skoro by se dalo začít sloganem: "Kdeže ty loňské sněhy jsou." Minulý rok jsme v Brandýse vyhráli a já osobně jsem tady se svými 435 dosáhl na nejlepší číslo sezóny z venku, tak proč se tam netěšit, že? A letos? Většina hodů na středu, každou 7 jsem vzápětí smazal brandem a schoval jsem si jich pár i na otvírky dorážky. Půlka 186, tak jsem ukázal, že jdu dolů. Za těch 12 let co hraju kuželky jsem si myslel, že už jsem vše zažil. Chyba - být střídán v prvním zápase sezóny se mi ještě nestalo ... Ještě nás čeká 25 kol, tak jaká překvapení ještě přinesou?

 Celkově: